O obci‎ > ‎Významní rodáci‎ > ‎

FRANTIŠEK WENZL

 

Doc. RTDr. h.c. FRANTIŠEK WENZL (* 28. 4. 1889; † 9. 6. 1942)


Není sice trnáveckým rodákem, ale stejně jako ostatní ocenění přispěl k rozvoji tohoto kraje.
Pocházel ze starého selského rodu z Unerázky, kde se narodil manželům Wenzlovým dne 28. 4. 1889. Jeho otcem byl dlouholetý unerazský starosta František Wenzl a maminkou Emilie Wenzlová, rozená Hodinová. Měl tři sourozence, sestry Delfínu , Marii a bratra Huga. Otec jim brzy zemřel a maminka se znovu provdala za Františka Henzla z Mezihoří se kterým měla ještě dcerku Emilii.
Velký vliv na směrování Františka Wenzla měl odkaz jeho strýce Josefa, uvědomělého vlastence a buditele tohoto kraje, profesora češtiny a francouzštiny, vynikajícího jazykovědce, který však zemřel v pouhých 28 letech. Mladý František chodil z Unerázky do školy v Bezděčí a poté na gymnazium do Prostějova, kde studoval i jeho kamarád Viktor Stoupal. Po maturitě byl přijat na filozofickou fakultu slavného c.k. vysokého učení Karlo-Ferdinandova českého v Praze. V roce 1912 byl připuštěn ke složení učitelské zkoušky pro školy reálné z češtiny a němčiny. Svou práci obhájil před zkušební komisí v roce 1914.
Již v mládí během studia psal básně věnované především rodnému kraji. V době pražského studia na sebe upozornil prací „K historii Podhorské vesnice od Boženy Němcové“ a v roce 1914 napsanou drobnou literárně historickou studií „Tři knihy o Moravě“. V červenci 1914 byl povolán na ruskou frontu. V boji byl těžce raněn na noze, převezen do Prahy a na frontu se již nevrátil. V roce 1915 se oženil s Vlastou Fialovou. V roce 1917 mu zemřel bratr Hugo, který měl převzít rodný statek č.8 v Unerázce. Františku Wenzlovi nezbylo než přerušit slibnou karieru středoškolského profesora a věnovat se rodné hroudě. V roce 1919 se manželům Wenzlovým narodila dcera Blažena, která však v 6 letech zemřela. Druhá dcera Danica, která se narodila v roce 1920 žije v Brně. Třetím dítětem byl syn Jiří, narozený v roce 1923. Mimo těchto vlastních dětí vychovali Wenzlovi i Pavlu Maršalovou-Rypovou. Profesor František Wenzl hospodařil na rodném statku a učil na Zemské odborné škole v Jevíčku, odkud však odešel a spoluzaložil Svobodné učení selské, které mělo své sídlo ve Velkých Opatovicích a poskytovalo odborné vzdělání mladým zemědělcům.
V roce 1917 se prováděla elektrifikace obce a předsedou tohoto družstva byl právě František Wenzl. V roce 1924 byla vodním družstvem za jeho předsednictví prováděna regulace Jevíčky a Třebůvky a vybudován ve své době ve střední Evropě nejdokonalejší zavlažovací systém luk přeronem. Družstvo vybudovalo i vodovod v Unerázce. V roce 1928 byl na místě vyhořelého mlýna na Plechtinci postaven nový Družstevní mlýn a pekárna, v jehož čele František Wenzl stál. V roce 1931 byla jeho nákladem vybudována železniční zastávka v Mezihoří.
Jako organizátor zemědělského družstevnictví byl v roce 1926 zvolen do čela Ústředního svazu českých hospodářských společenstev, sdružující družstevní rolnické záložny, kampeličky, úvěrová družstva, družstva nákupní a prodejní, výrobní družstva (mlékárny, lihovary, mlýny, pekárny, pastevní družstva a jiná). Obchodní agenda byla převedena na Moragro, v jehož čele František Wenzl rovněž stál.
Mimo své národohospodářské funkce byl i vysokoškolským pedagogem. Přednášel jako docent na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně. Rovněž významně se podílel na vzniku a fungování Zemědělského svazu horských okresů. Pastevní družstva v Unerázce se stalo vzorovým pracovištěm pro široké okolí. V roce 1925 se stal poslancem za Republikánskou stranu československého venkova. Neopomenutelné jsou zásluhy Doc. Františka Wenzla o družstevní mlékařství na Moravě.
Po Mnichově na rozdíl od jiných setrval na svých vlasteneckých zásadách a aktivně se zapojil do odbojové činnosti, především ve skupině generála Eliáše. Po záboru Trnávky přesunul Rolnickou záložnu na mlýn v Plechtinci, pomáhal financovat zahraniční odboj, což jej stálo život. Byl zatčen 5. 6. 1942, dne 8. 6. odsouzen a 9. 6. 1942 popraven.
Jeho jediný syn Jiří, poslední rodu Wenzlova byl zavražděn nacisty v ranních hodinách 15. 4. 1945 v Petrůvce u Rypů. Statečností svou a svých známých zachránil život rodině Laskafeldovým i jiným.
Comments