O obci‎ > ‎Významní rodáci‎ > ‎

VIKTOR STOUPAL

 

VIKTOR STOUPAL (* 17. 7. 1888; † 12. 11. 1944)


Je spolu s Doc. Františem Wenzlem představitelem nastupující generace po Prof. Spinovi a Rudolfu Pillichovi. Stejně jako oni se zapsal do historie obce, Moravy a nakonec i státu, jako národohospodář a politik, který nikdy nezapomněl odkud pochází.
Narodil se 17. 7. 1888 v rodině šafáře v trnáveckém dvoře Františku Stoupalovi a jeho manželce Anně, rozené Haderové. Otec pocházel z rodiny Stoupalů v Pěčíkově.
Do školy chodil v Městečku Trnávce a poté se svým celoživotním kamarádem Františkem Wenzlem na reálné gymnasium do Prostějova. Po maturitě odešel studovat práva do Prahy. Zde se aktivně zapojil do veřejného studentského života a národně orientovaných spolků. Tato práce jej natolik pohltila, že studium práv nedokončil a plně se věnoval práci v Národní jednotě, kde od listopadu 1909 začal pracovat jako druhý tajemník Národní jednoty v Olomouci.
Stal se výraznou osobností moravského agrárního dorostu. Zapojil se do novinářské činnosti a redigoval i „Mladou Moravu“. Za první světové války, jako mnoho dalších, narukoval, ale nakonec byl vyreklamován Františkem Staňkem do Vídně, kde pro něj začal pracovat jako tajemník.
V roce 1918 založil rodinu. Oženil se s Vlastimilou Uherkovou z Dobrčic se kterou měli dvě děti, syna Viktora a dceru Vlastimilu. František Staněk byl tehdy čelným představitelem českého agrárního hnutí a práce v jeho kanceláři se stala pro Viktora Stoupala politickou školou života. Po skončení války se zapojil do organizování agrární strany a agrární mládeže na Moravě. Zde se projevily jeho vynikající organizační schopnosti a řečnický talent.
Po vzniku republiky byl jmenován poslancem revolučního národního shromáždění, mimo jiné i s Doc. Františkem Wenzlem. Na svou vlastní žádost byl uvolněn a stal se přísedícím zemského úřadu v Brně po Kuneši Sontagovi, odpovědným za zemědělství. Stál u zrodu „Domovin“ a realizace pozemkové reformy na Moravě. V té době ho již lze pokládat za čelného představitele agrární strany na Moravě. Stál u zrodu „Syndikátu moravských řepařů“, kterému se říkalo Stoupalův koncern, byl členem mnoha správních rad a korporací a ve své době byl nazýván „markrabě moravský“. Inicioval a pomáhal realizovat jako odpovědná osoba za zemědělství meliorační a regulační plán.
Do vrcholné politiky nevstupoval a úskostlivě si chránil své soukromí. Byl však „šedou eminencí“ agrární strany, které se staral o její ekonomické zázemí a politickou podporu na venkově. Měl však zcela rozdílné názory na různá hospodářská a politická rozhodnutí tehdejší politické reprezentace. Zasloužil se o vítězství Beranova křídla v agrární straně, která se tehdy správně jmenovala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu.
Po roce 1935 se zapojil do vyjednávání s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a později s hitlerovkým Německem, což mu velmi uškodilo. V celém meziválečném období stál v čele budování všech forem družstevního podnikání v zemědělství. Nesporný je i jeho podíl na vzniku dvou zemědělsky zaměřených vysokých škol na Moravě a to Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně a Vysoké školy veterinářské. Přispěl i k vzniku zemědělského výskumnictví a vzniku školních statků při školách. Jeho aktivity nezahrnovaly pouze zemědělství, ale byl aktivní i v pojišťovnictví, bankovnictví, energetice, Zbrojovce Brno i Škodových závodech.
Po roce 1935 byl místopředsedou agrární strany. Po atentátu na Heidricha byl zatčen a odsouzen k smrti. Na přímluvu presidenta Háchy mu však byla udělena milost a po mozkové příhodě, kterou prodělal zemřel v Brně 12. 11. 1944 ve svých 56 letech.
Byl stědrým sponzorem místních spolků a trnáveckého kostela.


Comments